Ten chlap má koňskou náturu

Pacifik

1:JednDmou na cestě prokletý mně jCak v minulým století
zBastavil tam Amuprostřed všech hrDmůz
koňmi taženEý rAachotivý vDmůz,
kočí měl klobouk do týla, byl stCrnulý jak mohyla
a nBa kozlík mě k sAmobě klidně zvDmal,
měl zlFočinecký Eobočí, jen pGmohlédnout mi dDmo očí
jBako by se znenadání bAálC.
R:Ten chlFmap má koňskou náturu, dál dG#rkotC#á náš vG#ůz,
je nF#ebe plný pC#urpuru a kG#ola hrC#ají blG#ues,
má vFme znamení podkovu a trG#ochu dC#rsnej stG#yl,
bF#uďto mu oči vFmyklovu, nebo chtEěla bych, aby se mnou žBil,
aby se mnou žDmil.
2:Ve městě když mi sbohem dal, na voze rakev urovnal
a mně přestalo strachy srdce bít,
kopyta koní slyším ještě znít,
pak půlnoc věže odbily a ticho bylo za chvíli
černej kocour přeběh' náměstí,
ať byl to třeba ďábel sám, já účty s ním si vyrovnám
a počkám znovu na tom rozcestí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:19:56.039+00:00
Výsledky hledání: